Moje energie - Energie, bez které to nejde
Ilustračmí foto: pixabay.com

Moje energie - Energie, bez které to nejde

26. 3. 2019

I když píšu na téma "moje energie", tak nevím, jak můj článek zapadne mezi vyprávění o tom, jak kdo jezdí na kole, chodí na procházky s vnoučaty, sází kedlubny na zahrádce, či jinak se "nabíjí". Ona ta "moje energie" jako téma je úplně jiná energie. Myslím tím totiž energii, která je nazývána či, tchi, vesmírná energie, božská energie, reiki energie, prána, životní nebo léčivá energie a ještě i jinak, ale myšleno je vždy totéž. Jedná se o energii, která nemá hmotnou podstatu, a proto neumíme sestrojit přístroj na její měření a jsme stále, stejně jako před tisíci lety, odkázáni na její vnímání našimi, na nehmotný svět citlivými, smysly. Stejně tak, pokud chceme s touto energií pracovat, zapojíme to, co jediné je v této kvantové oblasti možný nástroj. Tím je naše mysl. A to jak vědomí, tak ve většině případů podvědomí. Podvědomě s touto energií pracuje každý. I ten, který se nechal přesvědčit, že žádná taková energie neexistuje.
Člověk, který se zabývá kvantovou fyzikou, brzy začne připouštět, že některé jevy z oblasti ezoteriky nemusí být tak úplně nesmyslné, jak se jeví podle všeobecných znalostí tzv. "newtonovské" či také říkáme "školní" fyziky. Energie "tchi" k nim rozhodně patří.
K čemu tuto energii potřebujeme? Odpověď je jednoduchá: k životu.
Tuto energii potřebuje každá buňka, aby mohla být označena jako "živá". Tedy žádný živý tvor, ani živá rostlina se bez ní neobejde. Pokud dojde k poškození živého organismu, pokud je zahájen proces léčení a hojení, je potřeba této energie mnohonásobně vyšší. Energie má svoje toky a proudy ve vesmíru, na zemi i v každém z nás. V čínské medicíně se tyto toky v těle nazývají meridiány. Místům na těle, kterými energie do těla proudí nejvíce, říkáme čakry. Energii kolem našeho těla známe jako auru. Říká se, že podle zdravotního stavu orgánů, ze kterých vychází, mění svojí frekvenci (tím i barvu), a kdo je schopen auru vidět, může podle té barvy provádět diagnostiku. Léčitel,  který auru nevidí, musí auru vnímat pomocí podvědomí. Když má v ruce nějaké kyvadélko, virgulku a nebo spirálku, tak ji jeho podvědomé pohyby rozhýbou a podle tohoto pohybu pak na zdravotní stav orgánů lze usuzovat. 
Srovnání toků této energie v těle je základem pro každého léčitele, který se léčivou energií zabývá. Podvědomě s ní pracujeme každý. Každý, když se uhodí, na postižené místo si přiloží dlaň. Stejně tak, jako na tvář, pokud bolí zub. Položme si otázku, jaký to má důvod. Cítíme, že to pomáhá. Tím, že to místo zahříváme, nebo na něj tlačíme? Nic takového neděláme. Důvod je prostý. Jak přiložíme dlaň, uzavřeme energetický obvod a bolavým místem proudí energie víc a cítíme úlevu.
Přikládání rukou na postižené místo jiného člověka je úkol pro léčitele, ale funguje to, i když to dělá kdokoliv.
Na zeměkouli se vyskytují proudy této energie v jakési síti, podobné síti rovnoběžek a poledníků. Také na významnějších průsečnících těchto toků jsou např. stavěné pyramidy. Pyramida je normální hranol, který procházejicí energii soustřeďuje do svého středu, kde ta je schopna v tomto bodu se koncentrovat a po dlouhou dobu živé buňky udržet živé. Ostatně na "silových místech" jsou stavěné nejen pyramidy, ale i jiné stavby kultovní a církevní.
Také se málo ví, že proudění životní energie v těle také závisí na tom, jak je tělo srovnáno magneticky. Znamená to správné polohování buněk. Aby plusový pól byl co nejblíže mínusovému pólu buňky sousední. Už v roce 1717 Francouz A. Lenoble představil metodu léčení magnety. Ale až o sto let později rakouský vědec Franz Mesmer zkoumal bioproudy a uvedl tuto metodu do praxe. Jak se ukázala účinnost léčeni a posilování organismu magnety, brzy se to stalo na několik desetiletí celoevropským hitem. Stavěly se celé kliniky a sanatoria, věnované magnetické harmonizaci těla, a začalo se tomu říkat "mesmerismus". F. Mesmer byl také první, kdo přišel na to, že léčitel může tuto harmonizaci provést pouze rukama i bez magnetů. Nicméně dodnes léčitelé používají často i takzvané "magnetické cvrčky". Také magnetické náramky mají tento účinek. Magneticky se rovná krev, která rukou prochází, a dokonce ta potom následně harmonicky působí i na další orgány.
Na tuto životní energii jsou citlivá všechna zvířata. Ale kočky jsou asi nejvnímavější. Nejen, že moji práci s energií pozorně vždy sledovaly, ale očividně dobře věděly, co právě dělám. A to nemluvím o tom, jak na toky energií kočky samy reagují. Jsem přesvědčen, že kočky ji musí nějak i vidět, protože kde se nějakým způsobem koncentruje, tam kočky přiběhnou a evidentně si pobyt v místě s koncentrovanou energií užívají. K takovému zahuštění dochází například, když vás něco bolí a tělo si podvědomě do postiženého místa stahuje energii z okolí. To kočka hned přiběhne, k nemocnému místu se přitiskne a toku energie si užívá. Když jsem si zkoušel s energií nějakým způsobem pracovat, používal jsem kočku jako takový trenažér.
Na závěr bych chtěl připomenout, že každý může komukoliv pouhým přiložením ruky pomoci při nemoci, bolesti, zranění. Maminka to běžně dělá podvědomě u svého dítěte, aniž by to považovala za něco nesmyslného a hloupého.

Ačkoliv jsem psal na téma "moje energie", tak jsem psal nakonec o energii nás všech. Nás, živých organismů.

 

Partneři soutěže:

710x100-4.png

DIG_680x140_stat.jpg

 

Hodnocení:
(4.8 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eliška Murasová
Jiří, výborný článek! Mám kamarádku, která se zabývá čínskou medicinou, vím na sobě, že to funguje.
Beáta Hvizdošová
Pane Jiří, s velkým zájmem jsem si přečetla Váš článek. Z toho co popisujete jsem usoudila, že bychom měli disponovat alespoň základními znalostmi toku energie. Zajímalo by mě, kde a jak se to dá naučit.
Hana Rypáčková
Beru to, proto jsou doteky tak důležité.A když život visí na vlásku, je to ten poslední vlásek, tato energie pro vše živé.
Soňa Prachfeldová
Vědomě i nevědomě vnímám pozitivní energii všemi smysly , hlavně že se nám nabízí v různých podobách a pomáhá nám.
Lidmila Nejedlá
Tak jo, Jirko. Přeji ti ty nejteplejší barvy ve tvé auře. A kočky jsou prima.
Dana Puchalská
Každý máme svůj způsob, jak dobít baterky. A to je přeci víc než dobře, ne?
Věra Ježková
Vzpomínám si, jak jste mi o tom vyprávěl.
Jitka Caklová
Jiří, moc dobře jsi to napsal. V podobném duchu jsem na téma Moje energie napsala první článek, nebo alespoň jsem se o to snažila :-) Mám připravený ke zveřejnění druhý, ale stejně jako u prvního, tak ani u druhého, žádný velký ohlas nečekám :-)
Jana Kollinová
Zajímavý článek. Najde se soutěžící, který přispěje s dalším dosud nezmíněným zdrojem energie nebo pan Libánský tématický kruh skvěle uzavřel?
Zuzana Pivcová
Já bych to ráda odlišila tak, jak to chápu já osobně. Ty píšeš o vesmírné energii, pod niž patří i ta naše lidská, i když se na té vesmírné, všudypřítomné, zatím nezničitelné, asi jen tak trochu "přiživujeme", proto je dobrá skromnost a ne, že "poručíme větru, dešti". A to, co většina chápe jako svůj energetický stav, tedy zdraví, dobrou náladu, sílu, to je do určité míry individuální záležitost, kterou můžeme díky energetickým zdrojům hodně vylepšit nebo naopak poškodit.
Jiří Libánský
Eleno. Nepsal jsem o "dobijení baterek". Upozorňuji na to v úvodu. A je normální to nevnímat, nicméně je užitečné o tom vědět.
Elena Valeriánová
Jiří, já nic podobného vědomě nevnímám, ale proto nebudu tvrdit, že to není. Jen mi je trochu líto, že mě to míjí a proto mi musí baterky dobít ty obyčejné přízemní věci. A díky za ně.
Mirek Hahn
Váš článek k tématu mi chyběl. Ale dočkal jsem se :-)
Danuše Onderková
Jirko, moc poučné a pravdivé. Díky za připomenutí takové energie.